Contaminated Zone RPG

Roleplay Czech/Slovak Game; Facebook stránka, kde nájdete všetky potrebné informácie: https://www.facebook.com/contaminatedzonerpgczsk/?fref=ts
 
PříjemCalendarFAQHledatSeznam uživatelůUživatelské skupinyRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Hannah Clarke

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Goto down 
AutorZpráva
Admin
Admin


Poèet pøíspìvkù : 46
Join date : 01. 05. 16

PříspěvekPředmět: Hannah Clarke   Mon May 02, 2016 1:05 am


Charakter:
Hannah příliš nezapadá mezi své vrstevníky a to hlavně proto, že je menšího vzrůstu. To, co na ní vyniká je její obočí, které je velmi husté, ale za to vždy upravené. Tato dívka má už od přírody ve tváři vepsanou jemnost a po většinu času ji zdobí úsměv. Vlasy jsou hnědé barvy a spadají ji přibližně do výšky ramen. Konečky jsou o něco světlejší a může se jen odhadovat, zda má tak schválně vlasy nabarvené a nebo to má přírodní. Většinou je nosí rozpuštěné, ale občas se i objeví v culíku a to především v pracovní době nebo jsou sepnuté vzadu do drdolu. Její vlasy jsou od přírody kudrnaté, avšak najdou se dny, kdy si je vyžehlí. Oči jsou zelené barvy, které lemují dlouhé, husté řasy. Hannah je milá, usměvavá dívka a hlavně velmi obětavá. Ráda komunikuje a získává přátelé, ale v jistých ohledech je i dost nesmělá a často řekne věci tak jak je nemyslí a to buď už v dobrém a nebo špatném slova smyslu. Občas ji dělá problémy se správně vyjadřovat, ale co ji dělá největší problém tak to, že by měla někomu věřit. Je to způsobeno tím, co si prožila v dětství a nevěří slovům jako „Vím, jak se cítíš“ a „Všechno bude dobré“. Její heslo je „Kdo nezažije, nepochopí“. Vždy se snaží ze všech sil bojovat a jít si za tím, co chce, udělat pro sebe a pro její nejbližší to nejlepší. Jenomže občas propadne slabosti a má velké tendence to vzdávat, když usoudí, že je toho na její bedra až příliš. Občas zatlačí všechny své pocity do sebe, nechá je tam uzavřené a poté stačí jediný nesprávný moment, či přešlap k tomu, aby to na ní dolehlo. V takových chvílích se odebere někde, kde může být sama a nechá ze sebe všechno vypustit ven. Když ji někdo zklame, tak už nedostane další šanci na to, aby to mohla ta osoba napravit. Uzavře se do sebe a odmítá si toho člověka znovu pustit do srdce, protože se řídí tím, že když ublížil jednou, tak to udělá znovu. Dokáže se v takových situacích chovat až nepřiměřeně chladně, ale vždy ji to bolí. Pokud se vám podaří tuhle osobu získat, můžete si být jistí, že udělá všechno proto, aby vaše přátelství vydrželo. Je tady pro ně za každé situace. Co se týká jejího stylu oblékání, tak jde rozhodně s módou a to se o ni příliš nezajímá. Jen chce jak se to říká „zapadnout do společnosti“. Ve většině času má na sobě upnuté džínové kalhoty a k tomu nějaký top, triko nebo košili. Taky ale ráda nosí šaty a svetry různých barev, ovšem ne křiklavých. Doplňkům zrovna moc nefandí. Má pár náušnic a to nijak výrazných a na krku má zlatý křížek. Co se týče líčení, tak používá jen decentní stíny nebo tužku na oči a samozřejmě řasenku. Make up nepoužívá vůbec. A když nestíhá, tak se ani nelíčí a vyrazí do ulic skoro tak jak vstala.

Historie:
Hannah Clarke se narodila 25.5.1993 v Atlantě právníkovi a obyčejné servírce. Její dětství bylo bezproblémové, měla všechno, co by dítě mělo mít. Domov, kde se mohla vracet a vyrůstat v něm, milující rodinu ve které bylo všechno perfektní a nebo to byly jenom dětské oči, co to tak vnímaly. Dostávala všechno, co mohla a i přesto toho nezneužívala jako ostatní děti, protože měla přísnou výchovu především ze strany otce, který pocházel jak by lidé řekli „z lepší vrstvy“, než její máma. Všechno, co měla si musela zasloužit ať už to bylo domácími prácemi nebo vynikajícím prospěchem na škole. Prakticky od doby, co začala věci vnímat a porozuměla, že svět není takový, jaký ho žijete když jste pouhé dítě, chápala, že v rodině to není až tak ideální a všechny ty společně strávené víkendy byly jenom přetvářky skryté za soukromými hádkami a problémy. Čím více její touha po normální rodině vzrůstala, tím více se snižovaly šance na to, že se jednoho dne vrátí za rodičemi, kteří si nebudou vyčítat každou pitomost v jejich společném životě. Na střední škole začínala více divočit, všechen stres a problémy z domu dávala do večírků a alkoholového opojení. Potřebovala si někde vyčistit hlavu, být uvolněná, protože když se vracíte do domu, kde vládne ticho ať už proto, že si lidé, co spolu žijí tolik let nemají co říct a nebo proto, že jeden z nich utíká od druhé pryč, pak je to všechno ve vás nastrádáno a vy to jednoduše musíte vypustit ze sebe ven. Její prospěch to však nikdy neovlivnilo, stále byla ta, která měla vyznamenání a díky své snaze dostala i později stipendium na vysoké zdravotnické škole. Čím více dospívala, tím její tužby klesaly, ale vysvitla znovu naděje, když zjistila, že je její matka těhotná a očekávají druhou dceru. Dlouhý čas byla bez sourozence a najednou měla mít sestru, kterou vítala s otevřenou náručí. Když se Erin narodila, zdálo se, že se věci uklidnily, ale trvalo to jenom pár měsíců, než přišel den, kdy jejich otec bez vysvětlení odešel z domu s tím, že má novou přítelkyni se kterou taky očekává rodinu. Rozbilo ji to na kousíčky a hlavně se v ní probudila nenávist tak silná, že ukončila s otcem veškerý kontakt. Nikdy mu nebude schopná odpustit, co udělal jí, Erin a hlavně mámě a od té doby od něj ani neslyšela, jako kdyby přestal existovat. Život se začal obracet v noční můru ještě dříve, než by stihla pořádně na věci, které měly přijít dospět. Matka nedokázala snést takovou ztrátu, nemyslela nic jiného, než jenom na sebe a hledala řešení v alkoholu, které ji pět let na to zabilo. Zůstala proto se sestrou osamotě, možná jim nezůstaly dluhy, ale jediný majetek, který měly byl dům a pár nezaplacených účtů. Dům v centru musela prodat a koupila jim byt v Gwinnettu, aby to měla méně finančně náročné. Připadala si jako matka, která neví, co má dělat a která k tomu přišla jako slepý k houslím. Byly noci, které neprospala, dny, které probrečela. Ztráta obou rodičů je příšerná sama o sobě, ale ještě horší je žít s pocitem, že vás v tom člověk, který má pro vás tady být celý život nechal. Erin miluje nade všechno, udělala by pro ni cokoliv, vždycky ji dala více, než sobě, protože chce pro ni to, co ona neměla...nefalšované, pravé, upřímné a šťastné dětství, stejně tak i dospívání. Za jedno může být otci opravdu vděčná a to za jeho nátlak, aby se učila, protože bez stipendia by pravděpodobně skončila jako uklízečka ve fastfoodu. Stále si pokládala jednu jedinou otázku „Jak jí to mohla udělat?“. Chtěla být obyčejný teenager, chtěla být jako její kamarádky, užívat si vysokoškolského života, chodit se ven bavit, mít zlomené srdce od nějakého zmetka do kterého se bezhlavě zamiluje, chtěla zažít všechny eskapády, přijít domů ráno s tím, že si zase utrhla ostudu v jednom z nejlepších klubů v centru a ne sedět doma, počítat účty a přemýšlet nad tím, jak tento měsíc vyjdou a co bude muset koupit Erin do školy. Jediná útěcha byla to, když viděla, jak v očích její malé sestřičky začínají tancovat plamínky štěstí po zármutku, kterým si musela projít. A to byla chvíle, kdy si uvědomila, že nezáleží na tom, kolik toho protančíte, kolik peněz utratíte, jaké nejnovější módní trendy si koupíte...opravdové štěstí bylo vidět, že někdo začal znovu žít kvůli vám, kvůli vaší snaze. Díky tomu si začala svého oboru a práce vážit ještě více, snažila se porozumět lidem, snažila se podat co nejvíce pomocnou ruku každému, chce tady být pro druhé, chce zachraňovat životy druhým, chce jim dávat druhé šance, protože za celou dobu tady nebyl nikdo, kdo by tohle dělal takovým způsobem pro ni. A pokud je šťastná její sestra, pak je i ona. Příliš rychle dospěla, ale získala tím zkušenosti, které může jednou předat dál až nastane ten správný čas. Získala praxi v jedné v jedné z nejlepších nemocnic, kde si domluvila i práci na částečný úvazek, aby se mohla postarat jak o sestru, tak i o sebe. Našla si tam i nejlepší kamarádku, která ji občas pomáhala ať už s hlídáním a nebo čímkoliv, co potřebovala. Nepřestala žít svůj život, jenom ho jistým způsobem pozastavila a věci, které si lidé na vysoké dopřávali každý den, tak ona měla jednou za čas. Nyní je v posledním ročníku s tím, že má už nabídku stále práce ve zdejší nemocnici v DeKalb country, kde si chodí už nějaký čas vydělávat. Stále má ještě jisté peníze na účtě z prodeje domu, avšak snaží se je co nejvíce šetřit, kdyby nastala finanční tíseň. Dokonce se ji snažil po pár letech kontaktovat jejich otec, když se dozvěděl, co se stalo, ale odmítla s ním veškerý kontakt. Nepotřebuje jeho peníze, protože tím jí a Erin nevynahradí to, co jim provedl, opustil je, založil si novou rodinu, které pravděpodobně dává to, co jim ne, tak ať si to i nechá. Odstěhoval se z Atlanty do New Yorku a jediné, co si přeje je to, aby tam zůstal a už se nikdy nevracel nazpět.
Každé ráno vodí sestru do školy, ale bohužel vzhledem k pracovní době a vytíženosti pro ni nemůže chodit, proto jí zařídila školu co nejblíže k nemocnici, aby mohla po skončení vyučování za ní přijít a společně odjet domů. Její plány pro blízkou budoucnost jsou takové, aby dokončila školu, získala titul a začala pracovat na plný úvazek, přičemž si pořídí byt poblíž nemocnice. Život jí možná nepřinesl tolik skvělých věcí, které si původně vysnila, ale za to má člověka, který ji přináší do života světlo a radost. Když padnete na samé dno, potom už můžete jenom vstát a ona cítí, že stojí v plné síle připravená na všechno, co jí život ještě přinese.
Místo:
Gwinnett – Atlanta
Vztahy a rodina:
Erin Clarke – mladší sestra
Sebastian Clarke – otec, který se odstěhoval
Povolání:
Zdravotní sestra + student v posledním ročníku
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://contaminatedzone-rpg.forumczech.com
 
Hannah Clarke
Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Návrat nahoru 
Strana 1 z 1

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Contaminated Zone RPG :: Postavy :: Zabrané postavy-
Přejdi na: